Přestože Program ÉTA má za sebou již dvě veřejné soutěže, stále ještě je řada potenciálních uchazečů, kteří o tomto programu nevědí. Jak byste jeho „esenci“ přiblížil? Zkrátka co je v kostce Program ÉTA?

V kostce? Tak tedy: Program ÉTA má za cíl více propojit obory společenských, humanitních a uměleckých věd ve světě aplikovaného výzkumu a inovací a podpořit interdisciplinární spolupráci s vědami technickými a přírodovědnými. Chce využít jejich znalosti a kompetence pro etické, odpovědné, kulturní nebo společensky spravedlivé a udržitelné vidění světa. Na splnění této mise má Program ÉTA k dispozici 2,5 miliardy korun, což je i v evropském měřítku bezprecedentní co do objemu peněz na takový program.

Před pár dny byla vyhlášena již 3. veřejná soutěž tohoto programu. Jaké jsou podle Vás nejvýznamnější změny v zadávací dokumentaci? Co si od nich slibujete?

To co osobně považuji za nejvýznamnější, není změna, jako spíše silnější zdůraznění dvou zásadních podmínek: za prvé nutnost přítomnosti společenských, humanitních nebo uměleckých věd v návrhu projektu. Jinými slovy, projekt musí být postaven na teoretickém východisku, metodologii a na lidech, kteří s sebou do řešení projektu přinášejí společensko-humanitní nebo umělecké řemeslo.

Program ÉTA si také klade za cíl etablovat společenské vědy, humanitní vědy a umění v inovačním ekosystému. To souvisí s touto podmínkou?

Ano a velmi bezprostředně. Základní otázkou je, jak společenské, humanitní a umělecké vědy učinit v rozjetém soukolí inovačního ekosystému stejně tak důležitými, za jak důležité jsou považovány již tradiční a etablované obory. Odpověď je stejně lakonická jak těžké je její vykonání: ukázat, že jsou pro inovace nepostradatelné. Program ÉTA zná tři možnosti, jak toho dosáhnout: projekt by měl být založen buď na transdisciplinární konjunkci různých oborů a hledat řešení za hranicemi jednotlivých znalostních disciplín, nebo by měl být zaměřen na zmírňování technologických hrozeb či naopak technických prostředků pro sociální či kulturní inovace využívat a nebo by měl převzít výsledky základního výzkumu společenských, humanitních nebo uměleckých věd a aplikovat je v praxi. Jiné způsoby, jak zviditelnit důležitost společenských, humanitních a uměleckých věd pro aplikovaný výzkum a inovace, potažmo pro společnost, Program ÉTA nezná.

Zmiňoval jste, že 3. veřejná soutěž má dvě silnější artikulace podmínek. Jaká je ta druhá? 

Je to nutnost zaměření projektu na praktický záměr nebo cíl – tedy tak, aby vyhověl druhu výzkumu, který je označován jako “aplikovaný”. Program má v úmyslu propojovat ty, co mohou vyvíjet inovativní řešení s těmi, kteří vyvíjené řešení mohou využívat. Při tom nezáleží na tom, zda je projekt zaměřen na tržní uplatnění, nebo zda se jedná na příklad o inovativní řešení veřejné služby.

Když hovoříme o zapojování společenských, humanitních a uměleckých věd do inovačního soukolí, o jaké inovace z prvních dvou soutěží se jedná?  

Jmenovat podstatu všech 230 projektů nelze, ale namátkou: sociologie ve spojení s robotikou programují chování robota Peppera pro zvýšení kvality služeb geriatrického centra; filosofie promítá etické principy do rozvoje autonomní mobility nebo fungování státní správy;  design staví chytrý nábytek do expozice muzea připravujícího se na návštěvníka 21. století; historie ve spolupráci s informačními technologiemi plánují webovou aplikaci pro zpřítomnění dějinných událostí města; ekonomika rozhání kola oběhového hospodářství; urbanismus zavádí principy smart cities do komunit českých měst a obcí, pedagogika reaguje na vzdělávací výzvy zaváděním principů badatelské výuky v mateřských školách; psychologie vytváří ve spolupráci s techniky virtuální realitu pro oddálení nástupu alzheimerovy choroby, mediální studia se snaží o minimalizaci extremistických tendencí mladé generace při tvorbě a konzumaci mediálních obsahů; divadelní věda se věnuje uměleckému výzkumu představení pro dětské herce s downovým syndromem jakožto prostředku pro jejich inkluzi a tak dále a tak dále..

Na co jste v kontextu Programu ÉTA nejvíce hrdí?

Například právě na množství partnerství, která ÉTA ve svých dvou veřejných soutěžích přivedla na svět. Výzkumných projektů se účastní kromě akademických institucí desítky měst a škol, řada firem, ministerstev a úřadů, muzeí, galerií nebo zdravotnických a sociálních zařízení a dalších stovky institucí veřejného sektoru. Celkem jsme napočítali v rámci realizovaných 220 projektů na 550 aplikačních partnerství. A všichni z nich jsou nějakým způsobem zapojeni do aplikovaného výzkumu a inovací. Ukazuje se, že bez příspěvku společenských, humanitních a uměleckých věd se mezi inovační špičku nedostaneme.

V uplynulých týdnech jste organizovali setkání na téma 3. VS ÉTA na půdě UK a MU. Jaký máte z těchto setkání pocit?

Pocit radosti z dvou naplněných sálů a z šťastné ruky při výběru řešitelek a řešitelů do diskusních panelů. Ale také pocit odpovědnosti za novou klientelu z řad územních samosprávných celků, příspěvkových organizací, obecně prospěšných společností, zapsaných spolků a řady dalších organizací. Ze setkání v Praze a Brně je jasné, že Technologická agentura České republiky už nemá rozumět pouze světu podniků a technickým či přírodovědným oborům, ale už i regionům a městům, kulturním organizacím, sociálním zařízením, spolkům, svazům, komorám a řadě dalším. O diverzitním akademickém světě společenských, humanitních a uměleckých oborů nemluvě.

Jak by podle Vás vypadal „projekt snů“ – projekt, o kterém sníte, projekt, který byste určitě v ÉTA rád viděl?

Rád bych se dočkal projektu, který by dokázal zařídit, aby znalosti společensko-humanitních a uměleckých oborů byly přirozenou součástí plánů k reflexi a tvorbě inovací. Ve výzkumných a inovačních politikách jsou sice společenské vědy čím dál tím častěji zmiňovány jako důležití partneři, ovšem zmínku o humanitních vědách aby člověk pohledal. Je to paradoxní vezmeme-li v úvahu příspěvek etiky k rozvoji autonomní mobility nebo jazykovědy k sociální robotice. Umělecké obory a design pak zůstávají pro inovační politiky zcela neviditelné. Troufám si tvrdit, že neexistuje jeden jediný inovační záměr, jehož dopady by se nedotýkaly ve svém důsledku člověka a společnosti. A nebo lépe: každý výzkumný projekt by měl brát v úvahu své možné etické, společenské a kulturní dopady.

A ještě pohled do budoucnosti: Jak vidíte budoucnost programu ÉTA v následujících letech?

Kromě této soutěže jsou v plánu ještě další dvě, ovšem s postupně zkracující se dobou řešení projektu vzhledem k blížící se konci programu. Program ÉTA bude mít nadále ambici být partnerem oborům společenských, humanitních a uměleckých věd v objevování jejich inovačního potenciálu na příklad pro digitální nebo kreativní ekonomiku. Nadále se bude snažit o jejich propojení s ostatními obory a s jejich přirozenými partnery z aplikační sféry. Mnoho doposud podpořených projektů je ambiciózních a tvoří skutečné vlajkové lodě programu. Kdo ví, třeba tato intervence přispěje k elevaci českých společenských, humanitních a uměleckých oborů mezi světovou inovační špičku.

Děkujeme za rozhovor!
Za ResearchJobs.cz se ptal Martin Víta

Marcel Kraus je garantem programu ÉTA (TA ČR) na podporu inovačního potenciálu společenských, humanitních a uměleckých věd a člen mezinárodního poradního sboru Policy and Evidence Centre for Creative Industries britské NESTA. V letech 2008 – 2013 pracoval ve Fraunhferově institutu pro střední a východní Evropu v sekci pro Inovativní systémy transferu. Podílí se na řešení evropských projektů v oblasti genderové rovnosti ve výzkumu a inovacích. Je absolventem ekonomické fakulty Univerzity v Lipsku, pedagogické fakulty Západočeské univerzitě v Plzni a Konzervatoře v Praze.