Rozhovor, který právě čtete, vznikal na začátku kampaně na větší počet volných pozic na Vaší fakultě. První otázka tedy bude směřovat k fakultě jakožto zaměstnavateli: v čem jsou specifika Vaší fakulty z pohledu akademického/výzkumného pracovníka? Co by mělo přesvědčit kvalitního – avšak váhajícího výzkumníka / akademického pracovníka, aby podal přihlášku do výběrového řízení na FIM UHK?

Jsme stále ještě relativně mladou fakultou, která si ovšem za sedmadvacet let své existence vybudovala velmi dobré jméno a postavení mezi obdobně zaměřenými fakultami. O tom svědčí různá externí hodnocení včetně opakovaného zisku titulu Fakulta roku. Zaměstnancům i studentům naše moderní budova a její vybavení nabízí nadstandardní podmínky pro práci i studium a samozřejmě těžíme i z toho, že Hradec Králové paří mezi nejlepší česká města z hlediska kvality života.

Cítíte konkurenci ze strany ostatních VŠ? Ovlivňuje Vás nějak relativní blízkost Prahy?

Česká republika je poměrně malá země a ať už vyrazíte z Hradce Králové na kteroukoliv světovou stranu, tak bez ohledu na stav dopravní infrastruktury poměrně rychle dorazíte do jiného univerzitního města s podobně zaměřenou fakultou nebo školou. Konkurenci proto nezbývá než přijmout jako pozitivní prvek, který nás nutí se zlepšovat, hledat mezery na trhu a využívat našich vlastních silných stránek. A když to otočím, blízkost našich konkurentů nám na druhé straně umožňuje i efektivní spolupráci na různých projektech, kde jsou našimi partnery právě celkem často kolegové z VŠE, Technické univerzity v Liberci nebo z Univerzity Pardubice.

Řada vypisovaných pozic se týká oblasti informatiky a IT. Jak čelíte konkurenci ze strany komerčního sektoru obecně? Máte na to nějaký recept?

Je to problém a čas od času nám bohužel některý zaměstnanec odejde za mnohem vyšším výdělkem ve firmě, čemuž nezabráníte. My můžeme konkurovat jednak specifiky akademického prostředí, mezi nimiž vyniká velká míra svobody a každodenní kontakt (když tedy zrovna není v Česku koronavir) s talentovanými mladými a inspirativními lidmi. Současně se vytrvale snažíme o zaměstnance pečovat a budovat týmového ducha. K tomu slouží bohatá nabídka dalšího vzdělávání přímo na fakultě, jakož i jazykové kurzy v zahraničí, pravidelné společné sportovní aktivity, společenské akce a program zaměstnaneckých benefitů. V loňském roce měl největší ohlas víkendový kurz komunikace s profesionálními herci v inspirativním prostředí golfového resortu, kterého se zúčastnila téměř třetina zaměstnanců. Nicméně velký zájem jsme zaznamenali třeba i o zcela domácí kurzy první pomoci, které přinášejí potřebné znalosti a současně jsou vhodnou příležitostí k teambuildingu. Když vás vaše práce baví a jste součástí úspěšného týmu, není důvod odcházet jinam.

Vaše fakulta je svým způsobem v rámci ČR jedinečná – pod jednou střechou se nacházejí velmi různorodé katedry od Katedry informačních technologií až po Katedru rekreologie a cestovního ruchu, čili fakulta je skutečně multidisciplinární institucí. Vede tento fakt interdisciplinárním přístupům? Připadá Vám podpora interdisciplinárního výzkumu ze strany poskytovatelů podpory ve VaVaI v ČR dostatečná?

Naše jedinečnost vznikla v podstatě jako nutnost. Jednak bylo od počátku zřejmé, že v Hradci Králové nemůže vzniknout fakulta, která by byla schopna v plné šíři oborů konkurovat již existujícím a zavedeným školám. Proto jsme hledali mezery na trhu a vytvářeli studijní programy částečně dle zahraničních vzorů, částečně na základě požadavků firem, kterým zoufale chyběli odborníci s danou kvalifikací. Tak vznikla naše „business fakulta se silným zaměřením na informační technologie“ a právě informační technologie jsou stále nejsilnějším pojítkem mezi našimi obory i katedrami.

Interdisciplinární výzkum založený na spolupráci našich kateder i externích partnerů zahrnuje poměrně širokou paletu témat spojujících informatiku, ekonomii a cestovní ruch. Z aktuálně řešených projektů, které jsou podpořené adekvátními grantovými schématy, lze zmínit třeba ekonomické aspekty léčby a péče o osoby s Alzheimerovou chorobou, inovace systémů řízení subjektů cestovního ruchu, nebo omezování negativních dopadů turismu na ekosystémy prostřednictvím inteligentních technologií.

V současné době se hodně hovoří o nebezpečí inbreedingu v prostředí českých VŠ. Jak je tomu u Vás? Daří se Vám lákat schopné doktorandy z jiných pracovišť z ČR? A ze zahraničí? A výzkumné a akademické pracovníky?

Jsme relativně malá fakulta a pouze v polovině oborů, které nabízíme, máme akreditovány i doktorské studijní programy. Z toho vyplývá, že jsme závislí na přijímání doktorandů z jiných českých vysokých škol. V informatických oborech, kde vychováváme i vlastní doktorandy je situace odlišná, ale i zde naše blízkost ku Praze a dalším univerzitním centrům pravidelně přivádí uchazeče odjinud, takže v tomto ohledu jsem spokojený.

Problém je s výzkumníky ze zahraničí, kde aktuálních sedm pracovníků považuji za naprosto nedostatečný počet. Kritické zde nejsou ani tak často zmiňované platy, ale pokud se kolegům ze zahraničí podaří překonat všechny byrokratické překážky a dostanou příležitost u nás pracovat, narazí na obtíže spojené s praktickým životem rodiny v neanglicky mluvící zemi. Pokud nemáte odpovídající možnosti výběru školy pro vaše potomky, možnost jejich zapojení do různých klubů a kroužků, a současně se mimo univerzitu těžko shání i práce pro vašeho životního partnera, nedává to nijak dobrou perspektivu k dlouhodobějšímu setrvání.

Děkujeme za rozhovor.

Za ResearchJobs.cz se ptal
Martin Víta