O Ceně Antonína Svobody pro nejlepší dizertační práci v informatických oborech a o postavení dnešních doktorandů jsme si povídali s doc. Ing. Tomášem Kroupou, Ph.D. z Ústavu teorie informace a automatizace AV ČR.

Q: Zastihl jsem Tě při přípravách Ceny Antonína Svobody. Mezi uživateli researchjobs.cz jsou doktorandi – i informatických oborů – relativně hojně zastoupeni. Ne všichni však znají tuto cenu. Představil bys nám v krátkosti tuto soutěž?

A: Cena Antonína Svobody pro nejlepší disertační práci je každoročně vyhlašována Českou společností pro kybernetiku a informatiku od roku 2008. Do soutěže se nyní mohou přihlásit všichni absolventi doktorského studia, kteří svou práci obhájili v roce 2016 na vysoké škole sídlící v ČR. Jak název ceny i jejího vyhlašovatele napovídá, hledáme špičkové disertace týkající se informatiky nebo kybernetiky. Velmi vítám, že spektrum přihlašovaných prací je široké a zahrnuje témata od rozpoznávání a počítačového vidění až po algoritmickou teorii her. O to těžší je sice výběr nejlepší práce pro naši porotu, ale pestrost nabídky prací je potěšitelným odrazem kvality výzkumných směrů, které jsou informatická pracoviště v ČR schopna nabídnout. A navíc kvalita i konkurence utěšitelně rostou.

Q: Odbočím-li na chvíli do světa hudebního umění, pak ceny z kvalitních soutěží otevírají dveře na významná pódia. Je tomu tak i u takovýchto cen v informatice? Nebo jsou ceny spíše potvrzením toho, co se o daném doktorandovi už „tak nějak ví“? Jak je na tom konkrétně cena Antonína Svobody?

A: Samozřejmě nechci srovnávat Cenu Antonína Svobody s reputací např. Bethovy ceny, která má mezinárodní záběr, přesto je každé ocenění čerstvého absolventa po Ph.D. obhajobě ceněnou položkou v akademickém životopise. Naši laureáti díky kvalitě práce odvedené během Ph.D. studia často získávájí postdoc pozici na špičkových zahraničních pracovištích. Pokud jim udělení Ceny pomůže upevnit si přesvědčení o správném směrování jejich výzkumu, tak myslím, že naše soutěž plní svůj účel. Jak říkáš, při selekci prací nám pomáhá to, co se už o autorovi třeba „tak nějak ví“. O zbytku si lze udělat obrázek na základě recenzí i samotné disertace. Bez kombinace těchto informací by bylo hodnocení disertací napříč mnoha různými podobory informatiky a kybernetiky velmi složité.

Q: Pracujete dále s laureáty této ceny?

A: Ano. Vítěz je nominován na cenu udělovanou konsorciem ERCIM (European Research Consortium for Informatics and Mathematics). V roce 2015 tohoto ocenění dosáhla RNDr. Zuzana Kúkelová, Ph.D, která v roce 2013 obhájila na FEL ČVUT práci aplikující metody algebraické geometrie v počítačovém vidění.

Q: Neplánujete do budoucna cenu rozšířit i o další země?

A: Za sebe bych si přál, aby tomu tak bylo. Jistě by to prospělo renomé Ceny i České republiky jako země podporující vědu. Ale to jsou jen vize do budoucna, museli bychom se bavit o úplně jiných parametrech, ať už by šlo o složení hodnotící komise nebo finanční odměnu pro vítěze.

Q: Říká se, že úroveň absolventů VŠ v ČR rok od roku klesá. Máš pocit, že něco podobného dopadá i na doktorandy?

A: To nemohu posoudit a pevně doufám, že tomu tak není. Jakékoli naivní statistické výzkumy zde smíchají dvě zcela nesouměřitelné skupiny doktorandů: pracovité a nadšené studenty na špičkových pracovištích a pak ty, kteří se rozhodli prodloužit si mládí či přivydělat ke svému zaměstnání. Současný systém školení doktorandů asi nahrává těm druhým. Je potřeba změnit představu o doktorandovi jako pouhém studentovi. Ph.D. studium je zaměstnáním, které by mělo být adekvátně platově ohodnoceno a které slouží především jako profesionální příprava na akademickou kariéru. Bohužel tak nevnímá doktorské studium ani veřejnost ani politici odpovědní za chod vědy a školství. Na dobrých pracovištích jsou si tohoto problému samozřejmě vědomi, talentovaných studentů si hledí a odměňují je nad rámec zákadního stipendia.

Q: A jaký máš pocit z úrovně dizertačních prací, které přicházejí do soutěže?

A: Rok od roku roste. Je čím dál tím náročnější vybrat jediného vítěze. Mám z toho radost.

Q: Myslíš, že je ČR atraktivní i pro šikovné doktorandy ze zahraničí? Myslíš, že se v ČR v této věci podnikají správné kroky?

A: Určitě je atraktivní díky excelentním výzkumným týmům, které u nás v některých oborech vědy působí. Netuším, zda situaci ve směru náboru zahraničních doktorandů někdo analyzuje, spíše asi ne, jelikož je to téma odtažité pro veřejnost a tudíž politicky nezajímavé. Pokud by bylo doktorské studium přiměřeně platově hodnoceno, což je ve vyspělých zemích běžné, jistě by se našlo více zájemců ze zahraničí. Věřím, že otevřená výběrové řízení na pozice Ph.D. studentů by naší vědě i školství jen prospělo. O kvalitu jde především a za opravdovými vůdčimi osobnostmi ve svém oboru by se studenti jen hrnuli. Mám za sebou působení na katedře matematiky na milánské univerzitě. Vzpomínám si, že v jednom takovém konkurzu byl sice velký převis nabídky nad počtem volných pozic, ovšem komise nakonec některá místa nechala neobsazená. Uchazeči nebyli dostatečně kvalitní. Vydejme se touto cestou.

Děkujeme za rozhovor.
Za ResearchJobs.cz se ptal Martin Víta