S doc. Karlem Zimmermannem z Fakulty elektrotechnické ČVUT (který mimochodem před nedávnem získal cenu děkana za založení a vyučování nového předmětu v programu KyR “Vidění Robotů”) jsme si povídali nejen o tom, jaké je to dělat PhD v oblasti AI.

Q: Začněme takovou lehce provokativní otázkou: má vůbec smysl jít na PhD v oblasti AI? Jaká je ta hlavní přidaná hodnota, zejména pokud se člověk nechce věnovat následně akademické dráze?

Již dávno neplatí, ze PhD je především a takřka výhradně pro ty, kdo uvažují o akademické kariéře. Malé začínající firmy chápou, že se dokáží prosadit pokud mají nová řešení – o hodně lepší než tradiční, a velké technologické firmy založily vlastní výzkumná oddělení a s akademickým světem spolupracují.

AI se stává nedílnou součástí většiny moderních technologií od autonomních aut a vysavačů až po antivirové programy a firewally. Vzhledem k rapidnímu rozvoji AI dochází k boji o zaměstnance, kteří do hloubky rozumí nejmodernější AI algoritmům, proto většina velkých firem otevírá stále více čistě výzkmuných pozic na které je PhD z dobré univerzity nutností. Mimo to se ukazuje, že kvalitní PhD naučí sebekritickému myšlení a samostatnému systematickému experimentování, což je jedna z nejdůležitějších schopností pro jakoukoliv špičkovou výzkumnou nebo inženýrskou pozici.

Q: Jak si vedete v boji s firmami o šikovné absolventy magisterského/inženýrského studia? Nemyslím tím teď s “obyčejnými IT firmami”, ale firmami, které ve své podstatě působí na poli výzkumu a inovací, které zde mají aspoň část výzkumu a vývoje?

Jak jsem naznačil v předcházející otázce, firmy, které si to mohou dovolit, s námi nesoutěží o absolventy magisterského studia, ale “kupují” absolventy našeho PhD studia.

Pro zbývající segment trhu jsme spíše komplementární, nabízíme velkou míru svobody a flexibility, konkurenceschopný plat a špičkové hardwarové zázemí (mnoho různých robotů a výpočetních clusterů). Významná část našich PhD studentů se již v průběhu studia spolupodílí na společném výzkumu s významnými technologickými frimami jako jsou Toyota, Volkswagen či Valeo, nebo se učastní celosvětových robotických soutěží, ve kterých s potkáváme se špičkovými pracovišti jako jsou MIT, JPL-NASA, CalTech, nebo ETH a kde se pravidelně umísťujeme na stupních vítězů.

https://robotics.fel.cvut.cz/cras/darpa-subt/
http://mrs.felk.cvut.cz/mbzirc

Q: Je to specifické pro informatické obory, nebo to obecně platí pro velkou část doktorských programů napříč obory?

Díky nedostatku AI absolventů na trhu práce, jsme schopni na rozdíl od jiných oborů nabídnout konkurecneschopný plat i pro PhD studenty. Velkou výhodou je, že studenti se mohou plně soustředit na PhD a nemusí si přivydělávat peníze na poloviční uvázek, tomu pak odpovídá také vysoká kvalita našich absolventů.

Q: Jaké máte zkušenosti se zahraničními uchazeči?

Ukazuje se, že absolventi magisterského studia v čechách si příliš nevěří, proto se často neodváží přihlásit na PhD, i když by byli vhodnými kandidáty. Naopak, studenti ze zahraničí jsou často systematicky vedeni k sebedůvěře ve vlastní schopnosti a školeni v sebeprezentaci. Na papíře nabo při pohovoru vypadají vhodněji než studenti z Česka. Už jsme se naučili požadovat po všech dodání vlastní práce – absolventská práce, programové kódy z repozitářů a pod. Konkrétní výsledky řeknou více než vyladěné CV a natrénovaný vstupní pohovor. Zkušenost říká, že student, který měl dobré výsledky během magisterského studia na technické univerzitě v ČR a který se má chuť stále se zlepšovat, má rozumnou šanci v PhD uspět.

Děkujeme za rozhovor.
Za ResearchJobs.cz se ptal Martin Víta