Přesun řady aktivit akademické a výzkumné sféry do virtuálního světa je velkou výzvou i z hlediska komunikace výsledků výzkumu. Hozenou rukavici zvedli Eduard Petiška a Tomáš Gavlas a založili společnost Sciencecom Agency s.r.o. Ta si klade za cíl pomáhat výzkumným institucím komunikovat své výsledky efektivně: s důrazem na data a výkon.

Q1: Jak byste Vaši hlavní službu uživatelům ResearchJobs.cz v krátkosti přiblížili?

Jsme první česká agentura, která pomáhá výzkumným institucím a organizacím komunikovat výsledky výzkumu a vědecké práce do světa. Specializujeme se na digitální komunikaci publikovaných článků. Na našich webových stránkách naleznou vaši čtenáři i čerstvou případovou studii, která ukazuje jak přesně našim klientům pomáháme. Zaměřujeme se na globální distribuci tiskových zpráv, Wikipedii, Twitter, Reddit a Facebook. Jsme orientovaní na data a výkon, takže všechny naše aktivity měříme a dokládáme podrobným vyhodnocením.

Q2: Myslíte, že výzkumné organizace (zejm. veřejné VŠ a ústavy AV ČR) věnují těmto tématům dostatečnou pozornost?

Vnímáme, že právě české veřejné ústavy si začínají uvědomovat, že aby zůstali konkurenceschopní, potřebují více komunikovat výsledky svých výzkumů v online prostředí. Současná globální pandemie, která vedla ke zrušení většiny konferencí navíc motivuje instituce po celém světě, aby se ve své komunikaci přesunuli do digitálního prostředí ještě rychleji. Výzkumné instituce chápou, že pouze vystavit tiskovou zprávu na vlastní webové stránky nemusí být příliš efektivní. Na druhou stranu udělat efektivní komunikaci, která by v rámci dostupných rozpočtů přinesla reálný výkon není snadné. Cílit své sdělení, tak aby reálně zvyšovalo zhlédnutí vědeckých článků, popřípadě scientometrické skóre, oslovit správně zahraniční vědecké novináře a komunikovat cíleným oslovením na sociálních sítích je poměrně těžké a vyžaduje to komplexní expertizu. Pro instituce a organizace, kterým se nevyplatí si pro globální komunikační aktivity budovat vlastní tým, tak může být nejvhodnější zvolit partnera, který se na toto specializuje a dokáže jim komunikaci odbavit jednak výrazně levněji, ale díky své specializaci i efektivněji.

Q3: Co považujete za svůj největší úspěch?

Za největší úspěch považujeme fakt, že se nám podařilo vytvořit službu, která přestože je poměrně sofistikovaná a zaměřená přímo na komunikaci vědeckých poznatků, tak se nám daří její cenu držet na úrovni, aby byla dostupná i pro naše české klienty. Velkou radost nám teď udělala třeba kampaň, v které jsme komunikovali změny v přístupu k psychoterapii během pandemie COVID 19. Těší nás i to, že v tuto chvíli se nám daří navázat komunikaci i se zahraničními institucemi.

Q4: Zmínili jste bibliometrické pojmy, resp. pojmy z disciplíny informetrics. Myslíte si, že v ČR je dostatečné povědomí o této oblasti?

Myslíme, že zde panují velké rozdíly. Například na některých pracovištích z oblasti přírodních věd je povědomí srovnatelné se západními zeměmi. Naopak ze zkušenosti víme, že řada vědeckých pracovníků v oblasti společenských věd o scientometrii nemá dostatečné povědomí a pojmy jako impakt faktor či h-index jim mnoho neříkají. I když samozřejmě i zde jsou značné rozdíly. Přijde nám ale také, že řada pracovníků má někdy pocit, že musí publikovat, přičemž je v podstatě jedno co a jednají tak v duchu hesla publish or perish a nehledí tolik na kvalitu výstupů. Přičemž trend je dnes již spíše publikovat kvalitní práce, které mají šanci zaujmout. A v evaluaci vědy se tak začíná prosazovat spíše paradigma be cited or perish. Sílící tlak na citovanost vědeckých prací a možnost měření jejich impaktu i ve veřejném prostoru (například formou altmetrického skóre) ale podle nás nemusí mít jen negativní důsledky. Výzkumní pracovníci mohou být díky tomu motivováni komunikovat výsledky své práce široké veřejnosti, na což se právě zaměřuje i naše služba.

Děkujeme za rozhovor!

Za ResearchJobs.cz se ptal
Martin Víta