První rozhovor našeho serveru ResearchJobs.cz jsme vedli s panem doc. Tomášem Pitnerem, Ph.D., vedoucím laboratoře Lasaris FI MU a člena Strategické rady CERIT na MU

 

Q: Pane docente, jaké jsou podle Vás charakteristiky trhu práce ve výzkumu, vývoji a inovacích – existuje reálně vůbec v ČR takovýto segment?

A: Existuje nepochybně, nakonec desítky významných a stovky dalších výzkumných center či pracovišť odněkud své zaměstnance berou a není to vždy po známostech či ze zahraničních inzercí pozic.

Q: Jaké jsou podle Vás největší problémy na tomto trhu z hlediska zaměstnavatelů?

A: Česko(-Slovensko) není nijak velké a tak se často postupuje dvěma již zmíněnými cestami — inzerce pozic v zahraničí tam, kde je hledáme pracovníka/ci v takříkajíc globálním oboru (IT, life sciences) nebo naopak po osobních kontaktech. Někdy je druhý postup záměrem, někdy ale bohužel důsledkem neexistence rozumné platformy, kde vystavovat a hledat.

Q: A z hlediska kandidátů?

A: Obdobně, ti zase musejí postupovat buďto osobními vazbami nebo trávit dny hledáním naslepo.

Q: V poslední době často slýcháme nářky představitelů průmyslu o nedostatku kvalifikovaných uchazečů. Školy prý « nedodávají » dostatečné počty absolventů v příslušných oborech. Lze podle Vás něco obdobného tvrdit i v případě výzkumu, vývoje a inovací obecně?

A: Ano, je to ovšem jako obvyklé různorodé — někde a někdy nemůžeme pozici obsadit, v jiných oborech absolventi po dokončení PhD končí na místech řekněme nikoli v jejich mateřském oboru a ne právě výzkumně-vývojových.

Q: Mají podle Vás české instituce co nabídnout zahraničním kadidátům – kde jsou největší rezervy (odhlédněme nyní od populárního finančního aspektu)?

A: V každém případě je to pro zahraniční uchazeče výzva. Zejména mimo centrum — Prahu, kde je zahraničních pracovníků obecně hodně a patřičná infrastruktura rozvinutá. Pracovně můžeme konkurovat mnohde dynamičtějším prostředím, než měli doma — často právě v rozvinutých zemích. V posledních letech jsou podstatným lákadlem nové výzkumné infrastruktury, jako je v našem případě například Vědeckotechnický park, Kybernetický polygon nebo Scientific Cloud.

Q: Jak jsou na tom z hlediska uplatnění např. čeští doktorandi/české doktorandky?

A: V našem oboru (IT) je uplatnění obecně dobré, natožpak s PhD. Část absolventů pokračuje akademickou drahu a daří se jim i v zahraničí, část akademicky zůstává v ČR, ale velká část se uplatňuje v průmyslu. Škoda, že stále jen malá část bere PhD jako základ a průpravu pro vlastní podnikání.

Q: V poslední otázce jsme lehce zmínili genderový aspekt. Jak jsou na tom podle Vás české doktorandky a české výzkumnice – liší se postavení žen a mužů z pohledu trhu práce, třeba  právě v oblasti informatiky?

A: Speciálně u nás na FI MU není situace v rámci ČR špatná a počty i kariéra doktorandek odpovídají jejich zastoupení na nižších stupních studia. Nicméně když srovnáme např. s Vídní, je jasné, že více žen by IT průmyslu i výzkumu jedině prospělo.

Děkujeme za rozhovor.
Za ResearchJobs.cz se ptal Martin Víta